[31.5.2006] Po loňském stříbru ze Švédska je tady další cenný kov ze závodu ME - tentokrát bronz.
Začátek letošní sezóny byl pro mě takový kostrbatý. Na březnovém halovém závodě ME-Indoor v Púchově jsem měl nepříjemný pád, úvodní podnik seriálu Triglav MČR jsem absolvoval na svém prasklém rámu, následující závod v Jemnici jsem jel na rámu půjčeném a tak jsem si radši ani nepředstavoval, co mi přinese letošní 4. závod v sezónně - Mistrovství Evropy v Blansku.
Problémy s kolem, které se táhly od začátku dubna, byly definitivně vyřešeny 19.května. To jsem konečně začal jezdit na novém rámu. Následné týdenní sžívání se s kolem nakonec přineslo patřičné ovoce:)
Do dějiště ME jsme přijeli v sobotu v odpoledních hodinách. Kromě registrace a slavnostního zahájení jsme měli s bratrem v plánu také projití tratě. Sekce mi připadly jiné, než na které jsem v Blansku zvyklý. Některé pasáže mi připadly až nesmyslné a ke krásným blanenským sekcím měly daleko. Můj názor na trať však do značné míry ovlivnila nepřízeň počasí. V sobotu sice nepršelo, nicméně všude bylo bláto, voda, potok, kluzké kameny a zase bláto. Vzhledem k těmto podmínkám byla trať hodně drsná, ne však nebezpečná.
Na noc jsme se vraceli domů. Bylo fajn spát ve vlastních peřinách:) a navíc jsem se mohl ještě ve večerních hodinách věnovat i psychické přípravě. Odejít pryč, oprostit se od všech problémů, odreagovat se, přijít na jiné myšlenky..to je asi to co v dnešní době potřebuji a co mi jak se ukazuje hodně pomáhá. Je to pro mě neoddělitelná součást přípravy na závod.
Nedělní ráno bylo hodně deštivé. Bylo jasné, že trať bude ještě náročnější. Mým cílem bylo zajet tak, abych byl se svoji jízdou spokojen. Jelo se mi i přes nevlídné počasí celkem dobře. Z prvního kola jsem měl dobrý pocit. Na průběžné výsledky jsem se tradičně nedíval. Navíc většina kvalitních jezdců startovala až za mnou, takže bych se toho stejně moc nedověděl. Na začátku 2. kola začal neskutečný liják. Čekal jsem společně s Petrem Muzigou (SVK) na sekci č.1, jet se nedalo. Potom déšť ustal, obloha se protrhala a hned se jelo lépe. 2. kolo se mi podařilo oproti 1. nepatrně zlepšit a celkový dojem z mé předvedené jízdy byl velice dobrý. V cíli jsem se dověděl, že jsem po 1. kole figuroval na 3.místě a to hned za bráchou. To mě příjemně překvapilo. Celkem logické pak bylo moje nervózní čekání na soupeře.. s jakou že to přijedou. Vypadalo to hodně nadějně - na 2. až 4. místo. Mezi posledními přiběhl bráchův doprovod, že by potřebovali na poslední sekci půjčit levý pedál. Tak jsem to všechno připravil, bratrovi ochotně vyměnil a on mi za to "vzal" stříbro za té snad biketrialově nejkrutější situace, kdy jsme měli stejný počet trestných bodů a rozhodl tak větší počet čistě projetých sekcí;( On měl o 1 navíc:( To mě ale v ten moment vůbec nebolelo..bratr je bratr a kdo by před závodem pomyslel, že budeme v závodě ME oba na bedně.. Je to neskutečný úspěch! Vyhrál Petr Sadílek, který má letos vynikající formu..řekl bych moji loňskou;) Za námi skončili Remy Morgan (FRA), Peter Muziga (SVK), kteří určitě pomýšleli na metu nejvyšší. Šestý byl Bjorn Levin (SWE) - v březnu v Půchově jeden z mých přemožitelů. To jsou všechno cenné skalpy, a soupeři, kteří každoročně bojují o medailové pozice v seriálu Mistrovství světa. Letošní konkurence byla skutečně obrovská..
Adam P.
Výsledky závodu
|
Galerie
